Slovník pojmů

seznam článků
Slovník pojmů
strana 2
Všechny strany




Biomasa 
je souhrn látek tvořících těla všech organismů, jak rostlin, bakterií, sinic a hub, tak i živočichů. Tímto pojmem často označujeme rostlinnou biomasu využitelnou pro energetické účely. Energie biomasy má svůj prapůvod ve slunečním záření a fotosyntéze, proto se jedná o obnovitelný zdroj energie.

Blower-door test
je měření prováděné přímo na rozestavěném nebo dokončeném objektu. Přímo na místě je tak diagnostik schopen určit nejen úroveň „těsnosti“ objektu, ale také vyhledat konkrétní defekty. Tyto defekty lze bezprostředně opravovat a systematicky eliminovat (v případě provádění testu na rozestavěném objektu, kde musí být přístupné těsnící vrstvy). Výsledkem měření tedy není pouze protokol o záznamu měření, ale zpravidla dochází během měření také k opravení některých lokálních porušení celistvosti obvodové obálky budovy.

Difuzně otevřená konstrukce
U difúzně otevřeného systému je obvodový plášť domu navržen tak, aby umožnil volný prostup plynů a vodních par mechanizmem molekulárního přenosu směrem do exteriéru. Toho je s výhodou využito u novodobých rámových dřevostaveb, kde je obvodový plášť vytvořen z více vrstev, musí být zaručeno nejenom použití vhodných materiálů, ale především musí být jednotlivé materiály (vrstvy) v konstrukci správně poskládány, aby zvýšené množství difundující vodní páry nebylo příčinou znehodnocení dřeva a ostatních přírodních materiálů v konstrukci použitých. Ve skladbě takovéto konstrukce není použita parozábrana, ze strany interiéru však musí být vrstva s přesně definovaným difúzním odporem, omezující jednak difúzi vodních par na minimální přijatelnou mez a zároveň zamezující konvekci teplého vlhkého vzduchu do konstrukce. Směrem k exteriéru musí být dále vrstvy řazeny tak, že faktor difúzního odporu v konstrukci tímto směrem klesá. Správnost skladby ovlivňuje ještě řada dalších faktorů, především vlastnosti použitých materiálů v jednotlivých vrstvách. V konstrukci se neuplatňuje klasická folie jako parozábrana, její funkci zde přebírá tzv. parobrzdící vrstva. Jedná se o vrstvu materiálu s vysokým difúzním odporem, s dokonale vzduchotěsným napojením v místě spojů. Pro tuto vrstvu jsou používány velkoplošné materiály, které současně plní v rámové konstrukci dřevostaveb funkci výztužného opláštění. Nejčastěji jsou používány OSB desky spojované na pero a drážku s lepenými spoji, sádrovláknité desky lepené ve spárách v kombinaci s parobrzdnou folií, nově se objevují například konstrukce s použitím parobrzdné sádrovláknité desky FERMACELL VAPOR.

Dřevovláknitá deska
jsou vyráběné z jemných dřevěných vláken. Různé druhy desek se vzájemně odlišují svými vlastnostmi, a to především v závislosti na objemové hmotnosti, která se pohybuje přibližně v rozmezí 160 – 270 kg/m3. Vlákna desky jsou pojena ligninem, pojivem obsaženým v rostlém dřevě, takže výrobek je zcela ekologicky nezávadný (atest). Pro exteriérové aplikace či aplikace v prostorách se zvýšenou vlhkostí je možné použít desky ve hmotě hydrofobizované parafínem. Desky se dodávají jak s rovnými okraji (obvyklé pro desky s nižší objemovou hmotností), tak i s okraji tvarovanými pro spoj na pero a drážku (obvyklé pro desky s vyšší objemovou hmotností).

Energetický štítek obálky budovy
je grafickým vyjádřením stavebně-energetických vlastností konstrukcí domu. Energetický štítek obálky budovy podle revidované technické normy ČSN 730540-2:2007, platné od května 2007, nahrazuje původní Energetický štítek budovy. Oproti původní normě se hodnocení stavebně-energetických vlastností budovy zjednodušuje na hodnocení prostupu tepla obálkou budovy pomocí průměrného součinitele prostupu tepla Uem. Energetický štítek klasifikuje budovy do sedmi kategorií A-G od velmi úsporných (A) až po mimořádně nehospodárné (G)

Harmonogram
Cílem časového plánování je stanovení počátků a konců jednotlivých činností a určení jejich návazností. Dle tohoto vypracovaného harmonogramu postupu prací můžeme relativně přesně stanovit data návozů stavebních hmot při minimalizaci nákladů na jejich skladování a nástupů jednotlivých profesí budovaného díla. Dalším z cílů tvorby harmonogramu postupu prací je také stanovení plánu potřeby financování prováděného díla. Ten vyžaduje znát objem prováděných prací v čase.

KVH
Jedná se o konstrukční hoblovaný hranol. Vlhkost dřeva KVH hranolu by měla činit 15 %, nejvýše ale 18 %. KVH hranol je možné vyrábět prostřednictvím silných spojů jednotlivých dílčích kusů v délce do 13 metrů. U KVH hranolu je proto používána pouze metoda klínového spoje. Pro konstrukční hranoly KVH se vybírá vysoce kvalitní, převážně jehličnaté řezivo, zejména smrkové. Pro jednotlivé konstrukční hranoly nebo lamely je vybráno středová část kmene, přičemž podélný řez je veden středem nebo poblíž středu. Pečlivým vizuálním i strojovým výběrem jsou vyloučeny nebo odstraněny vady, které by byly na překážku kvalitě mechanicko-fyzikálních případně i pohledových vlastností konstrukčních hranolů. Tato kvalita je rozhodující pro výsledný estetický i technický efekt konstrukčních hranolů. Nedochází k výsušným trhlinám, kroucení a dalším degradacím dřeva, které se můžou projevit i na opláštění konstrukce nebo pohledových částí konstrukčních hranolů. Přesto je nutno mít na zřeteli, že dřevo je přírodní materiál se svými specifickými a přirozenými vlastnostmi. Proto nelze vznik ojedinělých a nevýznamných deformací vyloučit.

Nízkoenergetický dům
Pojem nízkoenergetický dům je stavba s nízkou potřebou energie na vytápění, která je oproti běžným novostavbám, splňujícím české stavebně-energetické předpisy, poloviční nebo i menší. V porovnání se staršími stavbami lze u nízkoenergetických domů dosáhnout úspor na vytápění 75% i více. Podmnožinou nízkoenergetických domů jsou pasivní domy, které spotřebují až šestkrát méně energie než dnešní novostavby. Úspora energie na vytápění není a neměla by být jediným kritériem pro stavbu nízkoenergetického domu. Rozhodnutí pro stavbu tohoto druhu je rozhodnutím pro budoucnost. Spojuje v sobě komfort bydlení, energetickou a tedy i finanční úsporu, ekologické hledisko a správnou volbu stavebních materiálů. Ať vytápíte nízkoenergetický dům čímkoliv, vždy ušetříte. Je to logicky dáno menšími tepelnými ztrátami obvodovými konstrukcemi domů a výplněmi otvorů, ale i výrazně menšími ztrátami větráním. Nezanedbatelné jsou rovněž úspory důsledným odstraněním tzv. tepelných mostů a netěsností obvodových konstrukcí domu.

Obestavěný prostor rodinného domu
je součtem obestavěných prostor základů, spodní a vrchní části objektu a zastřešení. Obestavěný prostor základů je dán kubaturou základových konstrukcí. Obestavěný prostor objektu a zastřešení je ohraničen vnějšími plochami obvodových konstrukcí, dole rovinou spodní úrovně podlahové konstrukce a nahoře vnějšími plochami střechy.





Obytnou místností
se považuje místnost určená k celodennímu pobytu, o podlahové ploše minimálně 8 m2, ve které je zajištěno dostatečné denní osvětlení, přímé větrání a dostatečné vytápění. Pokud jsou splněny všechny výše uvedené předpoklady, tak se za obytnou místnost považuje také kuchyň o podlahové ploše větší než 12 m2. Plocha obytných místností je tedy součtem ploch veškerých obytných místností budovy.

Optimálními rozměry pozemku
se rozumí doporučené rozměry pozemku z pohledu splnění veškerých odstupových vzdáleností rodinného domu od sousedních pozemků. Nejedná se tedy o minimální rozměry, jde o doporučené rozměry, které zahrnují jak vliv požárních odstupových vzdáleností, tak doporučení z hlediska efektivity využití plochy pozemku.

OSB - Oriented Strand Board
jsou plošně lisované desky z orientovaných velkoplošných třísek. Třísky jsou fixovány pojivem z umělých pryskyřic. Ve vnějších vrstvách jsou třísky orientovány rovnoběžně s podélnou osou desky, ve středové vrstvě je orientace kolmo na tuto osu. Za spolupůsobení vysoké teploty a tlaku dochází k aktivaci lepidla a desky získávají své rozměrové a pevnostní vlastnosti.

Pasivní dům
je budova s komfortním vnitřním prostředím v zimních i letních období. Budova má natolik nízkou spotřebu tepla, že nepotřebuje standartní vytápěcí systémy. Tepelné ztáty pasivního domu jsou díky důsledné izolaci sníženy natolik, že k udržení teploty v místnostech postačí minimální množství tepla. Vzhledem k výborné tepelné izolaci mají stěny a okna i při nízkých teplotách povrchovou teplotu, která se blíží 20 oC, a je tedy příjemná. Zvláštní důraz u pasivního domu je kladen na vzduchotěsnost všech částí budovy. Čerstvý vzduch se do obytných místn. přivádí pomocí automatického větracího zařízení s rekuperací tepla. Z odváděného vzduchu se odebírá teplo, kterým se ohřívá přiváděný čerstvý vzduch. V Pasivních domech je ve srovnání se standartními budovami potřeba tepla na vytápění objektu snížena až o 80%. K udržení teploty postačí malé topné těleso, které může být umístěno kdekoliv v bytě a příjemně vyzařovat teplo. V mnoha případech lze od jeho instalace zcela upustit. Tehdy je pomocí dohřívacího registru teplo přiváděno do předehřátého čerstvého vzduchu. Dohřev vzduchu většinou postačí jako jediný zdroj tepla. Výsledkem je vytápění čerstvým vzduchem v zimě a ochlazování v létě. Usporami nákladů za výkonný kotel, topná tělesa, termostatické ventily, rozvodové potrubí apod. se z části pokryjí zvýšené náklady na důkladnou tepelnou izolaci. Pasivní budovy vyžadují i minimalizaci ostatních potřeb energií v objektu, například potřebu elektrické energie na provoz domácích spotřebičů. Efektivní domácí spotřebiče i umělé osvětlení spotřebují o 50% energie méně bez jakéhokoliv omezení komfortu. Rekuperace - Rekuperace, neboli zpětné získávání tepla je děj, při němž se přiváděný vzduch do budovy předehřívá teplým odpadním vzduchem. Teplý vzduch není tedy bez užitku odveden otevřeným oknem ven, ale v rekuperačním výměníku odevzdá většinu svého tepla přiváděnému vzduchu.

Rozměry domu
se rozumí vzdálenost mezi krajními body objektu v daném směru, zjednodušeně se jedná o největší vzdálenost mezi protilehlými stěnami objektu.

Termovize
je plošný teploměr. Ukazuje nám povrchovou teplotu těles na dálku. Teplotní pole na povrchu tělesa je v infračervené oblasti spektra lidskému oku neviditelné, proto jsou kamerou teplotám přiřazeny barvy podle teplot. Nejchladnějšímu místu na snímku je přiřazena černá barva a nejteplejšímu místu barva bílá. Teoreticky. Většinou se ale setkáváme se snímky barevnými, kde při základním nastavení převažuje právě žlutá a fialová barva, v pokročilém potom i ostatní barvy spektra…

Užitná plocha
je plocha místností bez konstrukcí (stěny, sloupy, komíny, atd.), tzn. plocha podlahy mezi stěnami (započteny jsou vestavěné skříně, kuchyňské linky, apod.). V 2. NP se uvažuje plocha, nad níž má místnost světlou výšku minimálně 1,9 m.

Úhel sklonu střechy
je úhel mezi povrchem střechy a vodorovnou linií domu. Sklon střechy bývá často stanoven v územním plánu lokality. Před objednáním kompletního typového projektu rodinného domu doporučujeme ověřit na stavebním úřadě, zda pro dané území je dáno omezení pro sklon střechy. Zjištěním této informace se vyhnete následným komplikacím v rámci stavebního řízení.

Výška domu (stavby)
je maximální výška budovy, tj. výška nejvyššího hřebene budovy, ke které se přičítá uvažovaná výška podlah 1. NP nad upravený terén.

Zastavěná plocha
je plocha ohraničená pravoúhlými průměty vnějšího líce svislých konstrukcí všech podlaží do vodorovné roviny upraveného terénu. Neuvažují se izolační přizdívky.