Pro mladý pár, který tu žije, se jedná o první společné bydlení. Stavbu domu provázely komplikace od samého začátku, a to už od koupě pozemku až po samotné nastěhování. Přečtěte si rozhovor s paní Marií, jak si s potížemi oni i firma poradili a co by poradili dalším stavebníkům.

Nenechte si ujít

Proč se majitelé rozhodli pro dřevostavbu a co rozhodlo při výběru firmy? Jak jim pandemie zkomplikovala stavbu a o kolik času se celý proces prodloužil? Proč nemají rekuperaci ani klimatizaci? A proč se ještě tři měsíce po předání klíčů nemohli do domu nastěhovat? To a další zajímavé informace se dočtete v našem rozhovoru s paní Marií. V galerii si můžete celý dům detailně prohlédnout včetně půdorysu.

Odkud pocházíte a jak jste bydleli dříve?

Já jsem vyrůstala ve velkém rodinném domě, jsem zvyklá na soukromí a klid, který rodinný dům poskytuje. Posledních deset let jsem žila sama v bytě, měli jsme vztah na dálku a toto je naše první společné bydlení. Zvažovali jsme, jestli koupit byt ve městě, nebo postavit dům. A nakonec vyhrál dům. Jednak kvůli ceně, která by u bytu byla více méně podobná, tak i kvůli tomu soukromí, které tu máme. Navíc jsme rádi venku, na zahradě, takže si to tu užíváme.

Jak těžké bylo tady v lokalitě najít pozemek?

Těžké to až tak nebylo, spíš jsme řešili nějakou naši představu. Původně jsme se koukali i na nějaké pozemky blízko města, bylo to hezké místo, ale pak jsme viděli parcelaci a došlo nám, že by to tam byl dům vedle domu, takový panelák naležato. A to jsme rozhodně nechtěli.

Pak se nám podařilo najít tento pozemek, který byl za rozumné peníze, i když jsme tu teda „nechali ruce“. Pozemek byl celý zarostlý lískami, které jsme museli vykácet a vytahat kořeny. Navíc tu stála polorozpadlá velká užitková budova, kterou jsme museli vyklidit a nechat zbourat. No, práce tu bylo dost. Ale znali jsme tuto lokalitu a měli jsme to tady rádi, je tu krásná příroda, přitom do města kousek. Tak jsme do toho šli i přes ty komplikace, a stálo to za to. Ten klid je tu k nezaplacení.

Prohlédněte si povedený bungalov i v našem videu:

Jak dlouho jste pozemek hledali?

Asi jen 14 dní. Byl to jeden z prvních pozemků, na který jsme narazili. A byť se nám moc líbil, ze začátku nás odrazovala ta práce, která tu byla, takže jsme koukali i po jiných pozemcích. Pak jsme se ale přistihli, že stále myslíme na tento, a bylo rozhodnuto.

Dlouho pak trvalo, než jsme pozemek koupili. Majitel si nemohl rozmyslet, jestli chce prodat pozemek v celku, nebo ho rozdělit na dvě parcely. To jsme ale striktně odmítli a naštěstí nám jej nakonec prodal v celku. Ale trvalo to. V podstatě jsme tady začali kácet a vyklízet ještě dřív, než byl pozemek oficiálně náš. Celá ta koupě se vlekla asi půl roku od jara do podzimu 2019.

Jak to bylo s přípojkami? Byl pozemek zasíťovaný?

Nebyl, všechno jsme si zařizovali sami. Elektřina tady kdysi byla, pak se zrušila, ale zůstala tu na pozemku stará kaplička, takže jsme si na stavbu natáhli elektřinu od ní a následně jsme postavili vlastní nový sloupek. Co se týče vody, není tu vodovod ani veřejná kanalizace, takže máme vrt a vlastní čističku.
Kdy jste začali řešit dům a hledat stavební firmu?
To šlo tak nějak souběžně s koupí pozemku. První schůzku s firmou, která nám dům postavila, jsme měli v létě. Zároveň už jsme pomalu začali oběhávat a zařizovat vše potřebné kolem stavebního povolení, aby nás to pak nezdržovalo v momentě, kdy už budeme mít projekt. Což nám dost pomohlo, protože díky tomu, že jsme měli vše připravené, jsme vyřídili stavební povolení docela rychle a hladce.

Jak dlouho tedy získání stavebního povolení trvalo?

Celé to trvalo asi tři měsíce.

A kdy se pak začalo stavět?

Tady jsme měli taky štěstí, i když to bylo trochu komplikované. Původně se mělo začít stavět v roce 2020, pak se to ale posunulo a začalo se mluvit až o roce 2021. Z toho jsme byli docela nešťastní, protože to by bylo roční zdržení. Ale díky rychle vyřízenému stavebnímu povolení jsme nakonec předběhli lidi, co měli stavět před námi, a v podstatě hned dva týdny po získání povolení se tady poprvé koplo do země.

Tak to jste měli opravdu štěstí. Bylo tu vše ke stavbě nachystané?

Právě že nebylo. Byla tu ještě suť z původní stavby a pozemek nebyl zarovnaný. Takže jsme se docela zapotili, ale stihli jsme to. No a pak už tady nastoupili chlapi z firmy a začaly se dít věci. Dům nám doslova rostl před očima, byl na to krásný pohled. Navíc mi přišlo, že ta naše parta, co tu dělala, byla extrémně šikovná a práce jim šla fakt od ruky.

Jak jste si vlastně vybrali stavební firmu? Jaká byla vaše kritéria?

Nejprve jsem hledala hlavně podle recenzí a zkušeností lidí, z čehož mi vykrystalizovalo několik firem. A pak už nějakou vylučovací metodou, kdy třeba někoho oslovíte a on se vám ani neozve zpátky, nebo se vám nelíbí domy, co mají v nabídce. Takto postupně firmy odpadaly. Až jsme navštívili právě firmu Taurushaus, kde to prostě zafungovalo, lidsky i tím, co a jak staví, takže už jsme neměli potřebu hledat dál.

A vybrali jste si od nich typový dům, nebo jste měli individuální projekt?

Vybrali jsme si typový dům, který jsme si ale nechali trochu upravit podle našich představ. Prodloužili jsme jej o jeden metr, čímž se nám zvětšil obývací pokoj a taky technická místnost, za což jsem hodně ráda, ten prostor navíc se vždycky hodí.

Proč jste se rozhodli pro bungalov?

To byla jasná volba, schody jsme nechtěli. Zastáváme názor, že je lepší mít menší dům a velkou zahradu, než naopak. Já mám navíc patro nebo podkroví spojené s tím, že je tam vedro. A to bych nesnesla, na spaní potřebuji tak 15 stupňů ideálně.

Nechali jste si dům postavit na klíč?

Ano, včetně základovky. Toho zařizování předtím kolem pozemku a všeho okolo bylo tolik, že už jsme nechtěli nic řešit.

Skladba obvodových stěn:

• Silikonová omítka (exteriér)
• Perlinka
• Lepidlo
• Fasádní polystyren
• Sádrovláknitá deska
• KVH hranol 60/160
• Tepelná izolace
• Parotěsná folie
• KVH 40/60
• Instalační předstěna
• Sádrovláknitá deska
• Barva stříkaná (interiér)

Jak dlouho celá výstavba trvala?

Původní plán byl, že se začne v dubnu a v září nám předají klíče. Jenže nám do toho vstoupil covid. Část stavební party byla z Ukrajiny a běžně každý rok jezdí na červenec a srpen domů. Jenže pak je v září nepustili sem, kvůli covidu byly zavřené hranice. Takže nám tady stála hrubá stavba, naštěstí už aspoň s okny, tedy uzavřená, aby do ní nepršelo.

To je nepříjemné. Jak si s tím firma poradila?

V listopadu se jí naštěstí podařilo sehnat ne jednu, ale rovnou tři náhradní party, takže to tady najednou vypadalo jako v mravenčím domečku. Hotový dům nám nakonec předali v prosinci, což byla neuvěřitelná rychlost. Jenže jsme se stejně nemohli nastěhovat, protože tu stále nebyla elektřina, na kterou jsme čekali další tři měsíce. A s elektřinou souviselo i vše ostatní. Když není elektřina, tak se nedá připojit čerpadlo ani čistička.

To jste měli teda smůlu. Proč to trvalo tak dlouho?

Protože byla zima a elektrikář nám říkal, že nemůže dělat s kabely, když je míň jak 10 stupňů. A zima byla ten rok dlouhá. A pak, když se konečně domluvil termín, tak elektrikář dostal covid. No, nebudu to prodlužovat, nakonec se to zvládlo dodělat a v březnu jsme se konečně stěhovali.

Dělali jste si něco svépomocí?

Sami jsme si složili kuchyň a veškerý nábytek a instalovali jsme si všechno osvětlení. Ještě tu budeme spoustu věcí dodělávat. Hlavní věc bude terasa podél celého domu včetně nějakého jednoduchého zastřešení, to si budeme dělat taky sami. Pak taky samozřejmě oplocení a předtím ještě nějaké terénní úpravy práce na zahradě.

Proč jste se vlastně rozhodli pro dřevostavbu?

Roli hrála především rychlost výstavby. Vzhledem k tomu, že pocházím ze statku, který je v naší rodině už po generace, nemám potřebu si stavět pomník v podobě baráku, který tu bude stát po staletí. Sama vidím, jak se potřeby obyvatel, technologie i materiály s postupujícím časem mění. Hlavní hodnota nemovitosti bude vždy spočívat v lokalitě a pozemku, a z toho se nám myslím povedlo vykřesat už teď hodně.

Máte tu dostatek úložných prostor?

Máme. Na tom jsem si dala opravdu záležet a byla to taky jedna z úprav oproti typové variantě domu. Jednak jsme zvětšili šatnu u ložnice a přidali jsme šatny u obou pokojů. Pak máme pochozí půdu, kde máme takové ty věci, které využíváme málo nebo sezónně, třeba lyže. A tak nejpozději do roka plánujeme ještě postavit garáž, kde budeme skladovat i zahradní nářadí.

Jaké máte vytápění a jak je to tu s tepelným komfortem v létě a v zimě?

Máme elektrické podlahové topení, krb a v pokojích přímotopy, ty ale vůbec nezapínáme. Trochu litujeme, že jsme si podlahovku nedali i do vstupní haly, bylo by to komfortnější, ale holt musíme z bot rovnou do bačkor. Krb používáme rádi, i když bychom nemuseli, ale je z něj zase úplně jiné teplo než z podlahového topení. Je pravda, že krb to tu vytopí hodně rychle, ale vždycky se dá vyvětrat nebo otevřít dveře a nechat to teplo rozvést dál po domě.

A v létě je tu příjemně. Tím, že máme docela velký přesah střechy, tak sem v podstatě do půlky srpna sluníčko vůbec nedosáhne. A pak máme venkovní žaluzie, které v případě potřeby můžeme zatáhnout. Já mám ráda chladnější klima, teplo moc nemusím, a jsem tu spokojená. Nejvíc jsem tu v létě naměřila 25 stupňů.

Takže klimatizaci nemáte?

Nemáme a ani jsme o ní neuvažovali. Přemýšleli jsme nad rekuperací, ale nakonec jsme to zavrhli, protože rádi větráme, takže by to pro nás nemělo význam a byly by to vyhozené peníze.

Máte tu nějaké nestandardní materiály nebo technické vychytávky?

Připlatili jsme si za lepší střešní krytinu, jednak z estetického, ale i funkčního hlediska. Tašky mají speciální úpravu, která odráží sluneční paprsky, takže by to mělo fungovat proti přehřívání. Ale jinak asi nic, my na ty vychytávky moc nejsme.

Jak jste s domem spokojeni, co si tu nejvíc užíváte?

Spokojení jsme moc, nejvíc si užíváme ten klid tady. A mě se moc líbí, jak je tu vidět proměnlivost přírody v ročních obdobích, hlavně na jaře je to krásné, jak se všechno mění přímo před očima.

Je něco, čeho s odstupem litujete, co byste udělali jinak?

Není. Možná jediné co, tak bychom dali tu podlahovku i do chodby, jak jsem říkala. Ale jinak jsme opravdu spokojení a nevidíme důvod cokoliv měnit.

Jaké jsou tu sousedské vztahy, respektive jsou tu vůbec nějaké? Nejbližší sousedy máte docela daleko.

Ano, sousedi, co jsou nám nejblíž, využívají dům jen jako letní chalupu a přes zimu tu nejsou. Takže se s nimi známe, ale blízký vztah s nimi vyloženě navázaný nemáme. Za dalšími sousedy bychom museli až do vesnice, žádné sousedy přes plot tu nemáme. Ale lidi ve vesnici jsou fajn, během stavby nám tu zachraňovali materiál, který rozfoukal vítr. Jednou to byl polystyren, který chlapi zapomněli zatížit, přišel nějaký orkán a rozfoukal ho po celém okolí. Další den jsme polystyren našli srovnaný u domu, zatížený cihlami, a doteď nevíme, kdo to udělal. Jindy nám uletěla plachta od motorky, nemohli jsme ji najít, a za pár dní ležela plachta složená u dveří.

A co byste poradili lidem, kteří se chystají stavět?

Aby si nachystali vše dopředu a při plánování domu se nebáli zajít na úřady zjistit si potřebné informace. Tento postup se nám velmi osvědčil, na úřadech byli všichni vstřícní a dobře nám poradili. I díky tomu pak vyřízení stavebního povolení bylo snadné a rychlé.

Mockrát děkujeme paní Marii za příjemný rozhovor a přivítání a přejeme jí i její rodině mnoho a mnoho spokojených let v jejich krásné dřevostavbě, a také hodně zdraví a pohody.